Co nám vir chystá na jaro 2022? Bude líp! Předpověď č. 6

31. 12. 2021 10:00:59
Svou pátou předpověď vývoje epidemie jsem uveřejnil v srpnu a další slíbil tradičně na Silvestra. Tak jdem na to.

Na začátek opět kontrola, jak dopadla moje poslední (srpnová) předpověď

jaroslavflegr.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=775070. Správně jsem odhadl, že se hned v září epidemie opět rozjede i to, že vlna nákaz bude vyšší než všechny předchozí a že se dostaneme nad 20 tisíc nově nakažených denně. Oficiálně jsme hodnotu 20 tisíc překonali v listopadu sedmkrát a rekordní hodnota byla 27 933. Dobře jsem odhadl, že díky proočkovanosti seniorů se už bude na covid mnohem méně umírat, než tomu bylo v předchozích vlnách. Můj odhad, že by to mohlo být až 10x méně, tedy do jara asi 4 tisíce mrtvých, se však ukázal jako příliš optimistický. Kvůli tomu, že se vláda místo na doočkování rizikových osob soustředila na rozeštvávání společnosti buzerací neočkovaných „nerizikových“, rychle pokleslo celkové tempo očkování a do podzimní vlny jsme vstoupili jako jeden z nejhůře proočkovaných a nejvíce rozhádaných států v Evropě. Kvůli obojímu zemře na covid od září do konce roku asi 6 tisíc lidí. Je to sice asi třikrát méně než loni, ale velká část z nich bude mladší než ti loňští, takže v přepočtu na ztracené člověkoroky života jsme si oproti loňsku asi moc nepomohli. A především, tentokrát drtivá většina obětí byla úplně zbytečná – kdyby byli očkovaní, mohli žít.

Správně jsem odhadl, že kvůli pomalejšímu přísunu pacientů do nemocnic bude vláda tentokrát ještě déle váhat se zavedením opatření a že přísnější lockdown dříve zavedou v okolních zemích s vyspělejší občanskou společností. Stalo se. Na příští jaro jsem předpověděl příchod nových léků (jeden k nám dorazil teď v prosinci) a příchod vakcín druhé generace. A taky konec epidemie v Evropě – to ovšem pouze v případě, když nepřijde mutanta schopná prolomit imunitu získanou vakcinací. Ta bohužel přišla. Omikron sice neprolamuje imunitu úplně, bezprostředně po třetí dávce je i proti němu ochrana asi 70%, zato však má třikrát vyšší infekčnost, než má mutanta delta. Na takovou infekčnost kombinovanou se schopností prolomit imunitu proti předchozím mutacím mi fantazie nestačila. Naštěstí je tam také jedno velké naštěstí. Ale nepředbíhejme.

Co nás tedy čeká nyní? Nejpozději ve druhém týdnu nového roku v Česku převládne varianta omikron. Počty nově nakažených okamžitě vyletí strmě nahoru – zatímco variantě delta trvalo zdvojení počtu nakažených asi týden (ve slušně proočkované populaci i o dost déle), omikron to zvládne každé dva dny. Kdo se neschová, ten se už v první omikronové vlně nakazí a ti co se schovají, ti se nakazí ve vlnách dalších. Nakazí se jak ti, co nemoc během podzimu či dříve už prodělali, tak ti, co byli očkovaní dvěma dávkami. A také i zhruba třetina těch po třetí dávce. Relativně nejlépe budou chráněni lidé s hybridní imunitou, a z nich zejména ti, co se nakazili až po dokončeném očkování RNA vakcínou.

S krátkým časovým odstupem dorazí vlna pacientů do nemocnic, ve kterých může v té době kvůli probíhající vlastní nákaze či karanténě chybět dost zdravotníků. Proto by se měli starší a rizikoví lidé schovat a počkat si s vlastní nákazou až na některou další vlnu – to už budou všichni zbylí zdravotníci omikronem imunizováni a lékaři budou mít nějaké zkušenosti s léčbou nové nemoci. A právě to je ta dobrá zpráva – covid způsobený variantou omikron je vlastně úplně nová nemoc. Omikron se sice skvěle a rychle množí v horních cestách dýchacích, ale hodně špatně v plicích. To znamená, že ty známé kovidové plíce, které zabily jen u nás desítky tisíc lidí, budou u pacientů nakažených omikronem velmi vzácné. Zatím pochopitelně nevíme, jaké jiné projevy bude nákaza mít, takže je třeba nejásat předčasně, ale riziko úmrtí i riziko těžce a dlouhodobě poškozených plic bude určitě menší. Trochu znepokojivé však je, že v nemocnicích se nyní ocitá nezvykle vysoké procento dětí a mladistvých. Doufejme, že je to dáno tím, že v zemích kde omikron nyní převládá, je naprostá většina starších lidí naočkována. Proti nákaze omikronem moc chráněni nejsou, ale proti těžkému průběhu vyžadujícímu hospitalizaci jsou.

Zatímco v předchozích vlnách byl největším nebezpečím kolaps zdravotnictví, během omikronové vlny bude zřejmě největším rizikem kolaps fungování různých segmentů společnosti. Je klidně možné, že prakticky v jeden okamžik onemocní třetina i více všech řidičů hromadné či nákladní dopravy. Proto může klidně docházet k častým poruchám v zásobování. Vláda a její úředníci si snad už jsou tohoto rizika vědomi, takže doufejme, že se na to nějak připravili. Na to druhé bych se však příliš nespoléhal. Určitě každému doručuji mít v lednu doma přichystané zásoby svých léků a raději i základních trvanlivých potravin. A také peníze v hotovosti a plnou benzínovou nádrž. Doufejme, že stát už zajistil doočkování pracovníků kritické infrastruktury posilující dávkou vakcíny, takže větší výpadky v zásobování vodou, elektřinou a plynem snad nehrozí. Ale kompletních a akceschopných havarijních týmů asi moc k dispozici nebude. Jakákoli byť mírná živelní pohroma (stačí 15 cm nově napadaného sněhu) by nám mohla místy pěkně zatopit. V odlehlejších oblastech jsou na něco takového lidé asi připraveni, v těch méně odlehlých by se na to připravit měli.

Omikronová vlna bleskově, během týdne či dvou, vystoupá na zhruba 60 tisíc nakažených za den a tím zcela zahltí naše zcela nedostačující testovací kapacity. Poměrně rychle však také, doufejme, opadne. Tentokrát především samovolně promořením té části populace, která se před kontaktem s virem nemůže nebo nechce izolovat.

I když bude omikron posílat do nemocnic a na jednotky intenzivní péče o dost menší procento nakažených, doufejme, že i z těch nenaočkovaných, bude se šířit takovým tempem a postihne během krátkého času tolik lidí, že bude opět hrozit přetížení nemocnic. Jestli překonáme dosavadní rekordy v počtu hospitalizovaných a v počtu mrtvých za den, už záleží jen na tom, zda, kdy a kolik získáme dávek nových léků Molnupiraviru a zejména Paxlovidu, případně preparátu na bázi monoklonálních protilátek Sotrovimab. Původní směsi monoklonálních protilátek, původní léky, a dokonce ani nový lék Molnupiravir na omikron příliš nezabírají a velmi účinné léky paxlovid ani Sotrovimab zatím ještě v Česku nemáme. Z hlediska záchrany lidských životů teď není nic důležitějšího, než naočkovat maximální počet zatím nenaočkovaných rizikových osob, doočkovat maximum z nich třetí posilující dávkou a obstarat paxlovid a Sotrovimab. Na omikron bude dokonale fungovat pouze přísná izolace – nevycházení z domova. A respirátory – ty ovšem asi méně než na předchozí varianty. Nakažení totiž budou vylučovat větší množství infekčních částic. A pozor – zdá se, že v případě omikronu se člověk stává infekčním už jeden den po nákaze.

A teď zase pro změnu jedna velmi důležitá dobrá zpráva. Omikron v podstatě ignoruje imunitu získanou předchozí nákazou ostatními variantami viru. Ovšem opačně to zřejmě neplatí. V současné době se zdá, že omikron imunizuje člověka proti ostatním variantám viru. Jestliže se to potvrdí, potom omikron v roce 2022 promoří a imunizuje celý svět a tím ukončí pandemii ještě před příchodem vakcín druhé generace. Bude se vlastně jednat o takovou přírodní vakcínu s velkým počtem velmi výrazných nežádoucích účinků. Zatímco výskyt potenciálně fatálních následků vakcín se pohybuje v desítkách na milion očkovaných, v případě „očkování omikronem“ to budou spíše tisíce na milion nakažených. I to je samozřejmě velký pokrok v porovnání s předchozími variantami, kde to jsou nyní desítky tisíc na milion nenaočkovaných nakažených.

Jak už jsem psal, s touto přírodní imunizací rozhodně není vhodné spěchat. Vakcíny druhé generace totiž přijdou v roce 2022 také. Budou už zaměřeny proti několika místům na několika proteinech viru, takže je virus pomocí mutací jen tak nepřekoná. Epidemii by tyto vakcíny ukončily sice trochu později než to udělá omikron, ale zato bez ztrát na životech, zdraví a životní úrovni. Jejich existence však bude zásadní proto, že ani imunita získaná nákazou omikronem nebude trvalá. Nejpozději po půl roce u velké části lidí poklesne či vymizí, takže se epidemie opět rozjede a zasáhne další část rizikové populace. S přicházejícími vlnami se bude zvyšovat nejen procento osob, co už nemoc prodělali, ale i imunita těch, co už ji prodělali opakovaně – získali přirozený booster. Projevy onemocnění tak budou menší a menší a intervaly mezi vlnami se budou prodlužovat. Mnohé státy budou požadovat od svých občanů i od příchozích z jiných států očkování. To opět zvýší zastoupení imunních osob v populaci, prodlouží intervaly mezi dalšími vlnami epidemie a sníží počty jejich obětí.

Během roku 2022 bude vyvinuto a schváleno několik dalších léků proti covidu, které výrazně sníží riziko úmrtí a těžkého poškození zdraví pacientů. Některé z nich najdou v příštích letech uplatnění i při léčbě jiných nemocí. Budou vyvinuty i úplně nové, rychlé a citlivé testovací metody použitelné nejen na covid, ale v diagnostice chorob obecně. RNA vakcíny najdou uplatnění v předcházení i jiných infekčních nemocí a dokonce i v léčbě nemocí neinfekčních, včetně některých typů rakoviny.

Jo, a abych nezapomněl. Taky se v příštím roce potvrdí, že na začátku pandemie byl nechtěný únik uměle upraveného viru z čínské laboratoře. Ukáže se, že do netopýřího viru chovaného v laboratoři v tanách vsadili čínští vědci laboratorně vylepšený gen pro Spike protein z viru, který už byl předem adaptován na člověka, a který byl v laboratoři chován v hlodavcích. A to vše z velké části za peníze z amerických výzkumných grantů. Doufejme, že výsledkem tohoto zjištění bude úplný zákaz experimentů, které by mohly vést v budoucnu ke vzniku podobně nebezpečných virů a současně i vytvoření mechanismů pro účinnou mezinárodní kontrolu dodržování tohoto zákazu.

Tak, a pokračování zase za čtvrt roku. To už budu mít jen samé dobré zprávy.

Na závěr prosba – kdo jste mi ještě minulý týden nevyplnil dotazník věnovaný nežádoucím účinkům covidu a očkování, tak to prosím rychle napravte bit.ly/AnketaPokracovani. Potřebuji dosbírat data týkající se varianty delta – omikron bude fungovat hodně jinak.

Autor: Jaroslav Flegr | pátek 31.12.2021 10:00 | karma článku: 47.83 | přečteno: 30881x

Další články blogera

Jaroslav Flegr

Jedovatí hadi nejsou nijak nebezpeční, pozor na králíky!

O toto zásadní zjištění se s námi nyní podělila doktorka Krátká v časopise proLekaře.cz. Ano, jedovatí hadi jsou ve srovnání s králíky prakticky neškodní. A panečku, to není žádná teorie, na to jsou vědecká data.

26.7.2023 v 16:56 | Karma článku: 33.65 | Přečteno: 1403 | Diskuse

Jaroslav Flegr

Flegrovo postcovidové desatero

Během pandemie jsem usilovně šířil své proticovidové desatero. Ač si to varianta Kraken zatím odmítá přiznat, je pandemie skoro jistě za námi. Pro mne tak nastal čas po sobě uklidit – zveřejnit nové, postcovidové desatero.

2.3.2023 v 9:02 | Karma článku: 43.85 | Přečteno: 7714 | Diskuse

Jaroslav Flegr

Nalejme si čistého vína – většina Čechů chce za prezidenta Babiše

Ano, taky mám radost, že příštím prezidentem bude Petr Pavel a ne ulhaný, bezcharakterní Babiš. Ale nalejme si čistého vína – kdyby volily i ty 2,44 miliony oprávněných voličů, co k volbám nepřišly, tak by u nás vyhrál Babiš.

1.2.2023 v 19:19 | Karma článku: 43.41 | Přečteno: 10221 | Diskuse

Jaroslav Flegr

Byl jednou jeden covid

Od dubna 2020 jsem zde každé 4 měsíce zveřejňoval předpovědi vývoje covidové epidemie. Dnes končím. Místo předpovědi už jen popíšu, co se to vlastně stalo. A jak už mám ve zvyku, napíšu to narovinu, bez příkras a taktizování.

30.12.2022 v 19:19 | Karma článku: 44.07 | Přečteno: 5511 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 8.79 | Přečteno: 83 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 23.31 | Přečteno: 505 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.14 | Přečteno: 184 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.09 | Přečteno: 286 | Diskuse
Počet článků 41 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 16393

Jsem biolog, profesor na Přírodovědecké Fakultě UK v Praze. Když zrovna nepřednáším tak se věnuji evoluční biologií, parazitologií a evoluční psychologií a hledáním ztracených předmětů v nepořádku na svém stole. Mým hlavním koníčkem je moje práce (což je, přiznávám, pro mě i mé okolí poněkud vysilující). Rád se ploužím přírodou (Ďábličák stačí, Balkán je lepší) a fotografuji co mi vleze před objektiv. Na poli vědy i v běžném životě jsem postupně učinil řadu objevů; vzhledem ke své mizerné paměti mnohé z nich i opakovaně.

Najdete mne na flegr.com a  www.facebook.com/prof.jaroslav.flegr 

<a rel="license" href="http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/"><img alt="Licence Creative Commons" style="border-width:0" src="https://i.creativecommons.org/l/by-nc-nd/4.0/88x31.png" /></a><br />Toto dílo podléhá licenci <a rel="license" href="http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/">Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...