Jó švestky zrály, modrý švestky zrály, a jak to bude dál…

29. 08. 2021 15:57:31
Přesně před rokem jsme měli 318 nakažených a 1,4 mrtvých denně a já zveřejnil svou v pořadí druhou předpověď vývoje epidemie. V něčem jsem se trefil, v něčem jsem virus podcenil. Tak co tam máme teď?

Předpověděl jsem skokový nárůst počtu nákaz po zahájení školy i jeho postupný nárůst na tisíce za den během října. To druhé jsem hrubě podstřelil – očekával jsem v říjnu 2 tisíce nakažených za den a ono těch tisíců bylo nakonec 13. Taky jsem očekával, že lockdown zavedeme až koncem roku, ve skutečnosti to bylo už v říjnu. Dobře jsem odhadl, že vakcína bude k disposici ještě před koncem roku. Očekával jsem příchod nakažlivějších zimních mutant, že se však objeví mutanta delta s nejméně 5x vyšší nakažlivostí a schopností se v populaci šířit i prostřednictvím imunních osob, zaskočilo i mě.

Nyní máme 193 nakažených a 2,4 mrtvých denně. Na rozdíl od loňska epidemie zatím exponenciálně neroste – reprodukční číslo se už dva měsíce vlní kolem jedničky. To znamená, že dlouhodobě balancujeme na hraně kolektivní imunity. Té jsme dosáhli díky vakcinaci, kterou má za sebou 53% obyvatel, a promoření, které zasáhlo odhadem také asi polovinu obyvatel; za tu však zaplatilo asi 40 tisíc našich spoluobčanů životem. Bohužel v tomto případě 50 % plus 50 % není ani zdaleka 100 %. Obě skupiny se totiž překrývají – více než polovina osob, které nemoc prodělaly, se nechala naočkovat (a udělaly velmi dobře). Částečně imunních tak je asi 70 % osob. Bohužel s dobou od prodělané infekce i od dokončeného očkování se imunita snižuje, a to patrně rychleji, než dokážeme v současnosti očkovat. Odhaduji, že momentálně procento imunních už nestoupá, ale spíše klesá, a to zejména v nejrizikovější části populace – mezi seniory. Zároveň se s nástupem podzimu začnou snižovat průměrné denní teploty a začne ubývat slunečního světla. Obojí vede ke zvýšení infekčnosti viru. Navíc se lidé budou čím dál více držet v místnostech, kde je šíření viru daleko snazší než mimo budovy.

Zatímco v létě stačila k zastavení šíření varianty delta 73% imunizace, na podzim už bude potřeba 80% a v zimě se dostaneme nad 90%. S koncem prázdnin a dovolených navíc skokově naroste počet osob, se kterými se budeme za den potkávat. Žáci a studenti vytvoří s nástupem do škol a zájmových kroužků úplně novou hustou síť propojek umožňující rychlý přenos nákazy mezi jednotlivými rodinami, což opět epidemii nesmírně přiživí, a navíc ztíží možnost trasování nakažených.

Je tak jasné, že s nástupem září stoupne reprodukční číslo viru nad jedničku a epidemie se nám znovu rozběhne. A opět exponenciálně – na počátku budou proto přibývat pacienti z týdne na týden po desítkách, potom po stovkách, a nakonec po tisících. Právě v tomhle spočívá hlavní záludnost exponenciálního růstu – dlouho se zdánlivě nic dramatického neděje a najednou bum a máme desítky tisíc nakažených denně. Očekávám, že v tomto směru se bude letošní podzim podobat tomu loňskému. Dokonce si myslím, že budeme mít přes 20 tisíc nakažených denně; jestli tento smutný rekord vůbec rozpoznáme však záleží na tom, jak intenzivně budeme testovat. Nová mutace viru má nejen nesrovnatelně vyšší infekčnost, než měla varianta, kterou jsme tu měli loni, ale mohou ji šířit i jedinci, kteří jsou imunní a které samotné tolik neohrozí.

Rozumní senioři a nemocní jsou už naočkovaní, mnozí nerozumní (nebo ti co měli smůlu) už jsou po smrti. To znamená, že při páté možná nejsilnější vlně epidemie se bude daleko méně umírat. To je na jedné straně skvělé, na druhé straně to povede k tomu, že politici nechají epidemii mnohem více rozhořet – potřebná opatření zavedou ještě později, jestli vůbec. V částečně imunní populaci tedy bude zuřit požár, který většině osob, co ho budou živit, nebude v danou chvíli příliš ubližovat. Splní se tak mokrý sen našich promořovačů. Z hlavního ohniště však zákonitě tu a tam přeskočí plamínek na rizikové osoby a ty zabije či zmrzačí. I když tomu současná data z USA moc nenasvědčují, chci věřit, že místo 40 tisíc obětí covidu by jich mohlo být tentokrát i desetkrát méně. Zcela klíčovou otázkou však je, jaké budou opožděné následky onemocnění u těch milionů osob, které nemoc zdánlivě úspěšně zvládnou. To zatím nevíme, mnohé již nyní známé skutečnosti však jsou mimořádně znepokojivé.

V chřipkové sezóně (která se snad i letos díky proticovidovým opatřením obejde bez chřipky) už nejspíš budou muset nastoupit drastičtější opatření typu lockdownu. Jestli opravdu nastoupí však záleží na rozhodnutí politiků. Objektivní důvody pro lockdown nejspíš budou, nálada ve společnosti určitě ne – budeme tu mít většinu lidí, pro které už díky prodělané nemoci či očkování nebude nákaza představovat osobní hrozbu. A ti se budou zuřivě bránit zavedení opatření, která by pro ně byla nepohodlná. V zemích s rozvinutější demokracií, vyspělejší občanskou společností a menším zastoupením populistů v politice však lockdown na ochranu rizikových osob i ekonomiky nejspíš včas zavedou, případně ho nahradí podstatně levnějším plošným testováním nebo ještě levnějším povinným očkováním obyvatelstva.

Jestli nepřijde mutanta, která by prolomila ochranu zajištěnou první generací vakcín a která by nás tak vrátila skoro o rok zpátky, tak s jarem pandemie pro Evropu definitivně skončí. K dispozici budou vakcíny druhé generace, které už budou směřovat proti několika antigenům viru a které už tak mutanty nedokážou překonat. Budeme mít konečně i nové léky na covid. Ještě pár let se asi budeme muset třeba jednou do roka přeočkovávat, postupně však převládnou v populaci viru mutanty, které si budou svého hostitele maximálně šetřit a budou mu způsobovat minimum zdravotních komplikací. Nakažení tak budou šířit nákazu déle, onemocnění však bude připomínat běžnou virózu z nachlazení. Díky tomu přestane být nutné opakované přeočkovávání, člověk se místo toho občas nakazí, případně si ponese v malém množství vir v těle trvale (tato tzv. nesterilní imunita však bývá častější u nevirových onemocnění).

Co bych na závěr poradil jednotlivcům a co státu? Milý jednotlivče – koukej se nechat co nejdřív naočkovat a přemluv k tomu všechny, na kterých ti záleží. Jestli je ti nad 40, tak si nech dát třetí dávku, jakmile na tebe přijde řada. Je téměř vyloučeno, aby se ti neočkovaní nebo ti, co prodělali jen lehký covid, tuto zimu nenakazili. A je velmi pravděpodobné, že desítky procent z těch, co nemoc prodělají si z ní odnesou dlouhodobé více či méně vážné zdravotní následky. Do současnosti bylo očkováno 2,5 miliardy lidí – málokterá vakcína tak byla odzkoušena tak důkladně, jako ty proti covidu. A asi žádná nezachránila během necelého roku tolik životů. I když jsi očkovaný, nos roušku a chovej se rozumně – tebe virus neohrozí, sám bys však mohl ohrozit či zabít někoho jiného. Slušný člověk své bližní nevraždí.

Milý státe. Překroč už konečně svůj stín a zkus zachránit maximum životů rizikových osob tím, že jim poskytneš vakcínu. Spousta seniorů není očkovaných proto, že je to pro ně komplikované, případně mají nekompetentního praktického lékaře, nebo dokonce chamtivé nedočkavé dědice. Je třeba tyto osoby aktivně vyhledat a poskytnout jim vakcínu. Věnuj víc pozornosti dezinformátorům a jejich působení. Policie i tajné služby by měly zmapovat a přerušit toky dezinformací i příslušné toky peněz. Nezapomínej, že v současnosti probíhá nejen válka s virem, ale i hybridní válka s Ruskem a Čínou.

Připravuj se na možný příchod mutace schopné obejít vakcíny a zabíjet a mrzačit i očkované. Přijít nemusí, ale může. A zodpovědný stát musí být na tuto možnost připravený. Proti takové mutaci by bylo už zase možné bojovat pouze buďto nákladnými opatřeními typu lockdownů, nebo podstatně levnějším plošným preventivním PCR testováním. Technicky není obtížné otestovat zhruba za dvě miliardy během týdne veškeré obyvatelstvo ČR pomocí PCR z úst. Když se to udělá dvakrát po sobě, zastaví se jakákoli vlna covidu. A když se bude testování opakovat jednou za dva až tři týdny, epidemie se už ani znovu nerozjede. Státe, ten biliónový státní dluh a těch 40 tisíc mrtvých už fakt stačily. Při současných znalostech a technických možnostech jsou už další obdobné ztráty zcela zbytečné.

Autor: Jaroslav Flegr | neděle 29.8.2021 15:57 | karma článku: 47.36 | přečteno: 21040x

Další články blogera

Jaroslav Flegr

Jedovatí hadi nejsou nijak nebezpeční, pozor na králíky!

O toto zásadní zjištění se s námi nyní podělila doktorka Krátká v časopise proLekaře.cz. Ano, jedovatí hadi jsou ve srovnání s králíky prakticky neškodní. A panečku, to není žádná teorie, na to jsou vědecká data.

26.7.2023 v 16:56 | Karma článku: 33.65 | Přečteno: 1403 | Diskuse

Jaroslav Flegr

Flegrovo postcovidové desatero

Během pandemie jsem usilovně šířil své proticovidové desatero. Ač si to varianta Kraken zatím odmítá přiznat, je pandemie skoro jistě za námi. Pro mne tak nastal čas po sobě uklidit – zveřejnit nové, postcovidové desatero.

2.3.2023 v 9:02 | Karma článku: 43.85 | Přečteno: 7714 | Diskuse

Jaroslav Flegr

Nalejme si čistého vína – většina Čechů chce za prezidenta Babiše

Ano, taky mám radost, že příštím prezidentem bude Petr Pavel a ne ulhaný, bezcharakterní Babiš. Ale nalejme si čistého vína – kdyby volily i ty 2,44 miliony oprávněných voličů, co k volbám nepřišly, tak by u nás vyhrál Babiš.

1.2.2023 v 19:19 | Karma článku: 43.41 | Přečteno: 10221 | Diskuse

Jaroslav Flegr

Byl jednou jeden covid

Od dubna 2020 jsem zde každé 4 měsíce zveřejňoval předpovědi vývoje covidové epidemie. Dnes končím. Místo předpovědi už jen popíšu, co se to vlastně stalo. A jak už mám ve zvyku, napíšu to narovinu, bez příkras a taktizování.

30.12.2022 v 19:19 | Karma článku: 44.07 | Přečteno: 5511 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 11.57 | Přečteno: 109 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 23.90 | Přečteno: 510 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.42 | Přečteno: 188 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.10 | Přečteno: 289 | Diskuse
Počet článků 41 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 16393

Jsem biolog, profesor na Přírodovědecké Fakultě UK v Praze. Když zrovna nepřednáším tak se věnuji evoluční biologií, parazitologií a evoluční psychologií a hledáním ztracených předmětů v nepořádku na svém stole. Mým hlavním koníčkem je moje práce (což je, přiznávám, pro mě i mé okolí poněkud vysilující). Rád se ploužím přírodou (Ďábličák stačí, Balkán je lepší) a fotografuji co mi vleze před objektiv. Na poli vědy i v běžném životě jsem postupně učinil řadu objevů; vzhledem ke své mizerné paměti mnohé z nich i opakovaně.

Najdete mne na flegr.com a  www.facebook.com/prof.jaroslav.flegr 

<a rel="license" href="http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/"><img alt="Licence Creative Commons" style="border-width:0" src="https://i.creativecommons.org/l/by-nc-nd/4.0/88x31.png" /></a><br />Toto dílo podléhá licenci <a rel="license" href="http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/">Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...