Nalejme si čistého vína – většina Čechů chce za prezidenta Babiše

1. 02. 2023 19:19:34
Ano, taky mám radost, že příštím prezidentem bude Petr Pavel a ne ulhaný, bezcharakterní Babiš. Ale nalejme si čistého vína – kdyby volily i ty 2,44 miliony oprávněných voličů, co k volbám nepřišly, tak by u nás vyhrál Babiš.

Průzkumy po druhém kole totiž ukázaly, že na každého nevoliče z prvního kola, který to ve druhém kole hodil Pavlovi, připadalo skoro 6 (přesněji 5,75) takových, kteří to ve druhém kole hodili Babišovi. Mezi těmi, co naštěstí nepřišli ani k druhému kolu, bude podpora Babiše téměř jistě ještě vyšší. To znamená, že kdyby se u nás po vzoru některých zemí zavedla povinná účast ve volbách, nebo kdyby se účast ve volbách zásadně zjednodušila třeba volbou po internetu, vyhrál by volby Babiš. Získal by asi 4,5 milionu hlasů zatímco Pavel jen 3,7 milionu hlasů. Ano, je to tak. Většina obyvatel Česka chce žít v Babišstánu a za hlavu státu si přeje populistického, neschopného a zároveň všehoschopného lháře.

Co s tím? Pro začátek se podívat, kdo volil Babiše. Podrobné analýzy (po osobách, nikoli po okrscích) zatím asi hotové nejsou, ale podle publikovaných výsledků se zdá, že tou vlastností, která je typická pro většinu voličů Babiše, je nižší vzdělání. Jistě, z dat vyplývá, že Babiše volili především starší lidé. Jenže právě mezi nimi je i výrazně nižší vzdělanost – za komunismu mělo podstatně méně lidí středoškolské vzdělání, o tom vysokoškolském ani nemluvě. Babiše volily přednostně i lidé z chudých regionů, kde je vyšší nezaměstnanost a vysoké počty lidí v exekuci. Ale opět platí – jedná se o oblasti, kde je průměrně nižší vzdělanost. Moderní statistické metody umožňují zjistit, co je tou primární vlastností, která je zodpovědná za určitou závislost, a které vlastnosti se na ni jen nabalují. Vsadím se o co chcete (dobře, s výjimkou Micíka, manželky, nových krbových kamen a několika dalších drobností), že až se taková analýza udělá, ukáže se jako hlavní viník zoufalé politické kultury v Česku nízká průměrná vzdělanost obyvatel některých regionů.

Je to vlastně dobrá zpráva. Vzdělanost je totiž jeden z parametrů, který v Česku (aspoň zatím) postupně stoupá, a který se můžeme navíc pokusit cíleně ovlivnit. A mnohdy by k tomu stačilo i pouhé politické rozhodnutí. Osobně si myslím, že největší chybou posledních 30 let je obnovení 8letých gymnázií. Kvůli nim z druhého stupně základních škol jako mávnutím kouzelného proutku ze dne na den vymizí většina nejnadanějších žáků – možných vzorů pro ty méně nadané. Kromě studijně nenadaných ve třídách samozřejmě zůstanou i ti, u kterých se nadání projeví, či spíše u kterých by se projevilo, až později. To už však situaci nezachrání. Kvalita výuky v takto „intelektuálně vykastrovaných“ třídách se nutně přizpůsobí průměrným schopnostem zbylých žákům, tedy zásadně poklesne. Intelektuální klima ve třídě se výrazně zhorší a většina zbylých talentů zakrní. Rozevřou se tak nůžky mezi budoucí „intelektuální elitou“ předurčenou ke studiu na vysokých školách, a budoucími „lůzry“ kteří v lepším případě dokončí středoškolské vzdělání, v horším ani to ne. Pochopitelně, čest a sláva výjimkám.

Co teď? V první řadě zrušit víceletá gymnázia, tak jako to udělali v jiných civilizovaných zemích. A v druhé řadě hledat další způsoby, jak zvýšit průměrnou vzdělanost a průměrný počet let strávený občany Česka na školách. A to všude po celé republice. Kvůli tomu „všude“ je také třeba zajistit rychlé dálniční a především rychlovlakové spojení do všech oblastí republiky i do měst v okolních zemích. Sakra, Vídeň, Berlín, Paříž i Londýn máme na světové poměry hned za rohem.

Jistě, bylo by skvělé, kdybychom dokázali zlepšit nejen množství, ale i kvalitu vzdělávání, a kdyby, jak se nyní s oblibou říká, škola namísto biflování neužitečných znalostí naučila žáky a studenty kriticky myslet. Na to už ale nejspíš jednoduchý recept není, alespoň já jsem na něj zatím nenarazil. Naštěstí možná právě tohle není až tak podstatné. Teď se budu zase rouhat: i samotné biflování neužitečných znalostí (co to je?) v období dospívání má zásadní pozitivní význam pro rozvoj psychických schopností a dovedností a, jak ukázaly i tyto volby, i pro rozvoj hodnotového systému člověka a jeho schopnosti zorientovat se v současném světě. Zkrátka, přestaňme zvlášť vzdělávat nadané a nenadané, prodlužme školní docházku a maximálně usnadněme přístup většině populace k vyšším stupňům vzdělání. Strašně moc bych se divil, kdyby se to brzy neprojevilo na výsledcích populistů ve volbách i na ekonomické situaci v Česku.

Svět teď čeká velká sociální a kulturní revoluce. Bude asi zásadnější a především nesrovnatelně rychlejší než ta, která byla spojená s průmyslovou revolucí v 18. až 19. století. Systémy umělé inteligence už do několika let člověka vytěsní, nebo téměř vytěsní, z mnoha stávajících profesí. Bude se to tentokrát týkat především profesí, k nimž je potřeba mnoha znalostí a zároveň schopnost s těmito znalostmi zacházet. O práci asi nepřijdou učitelé, zubní lékaři, sestry ve zdravotnictví a pečovatelských službách, instalatéři a truhláři. Ale téměř jistě o ní přijdou mnozí překladatelé, úředníci, novináři, obchodníci, programátoři, grafici, právníci a lékaři. Škola tak do značné míry ztratí svou zdánlivě hlavní funkci, funkci přípravy na budoucí povolání. Musíme si pohlídat, aby neztratila svou skutečně nejdůležitější funkci. Tou je totiž výchova plnohodnotného, zodpovědného a samostatně a kriticky uvažujícího člověka. Člověka, který se nenechá oblbnout „jistotou dvanáctinásobku“.

Autor: Jaroslav Flegr | středa 1.2.2023 19:19 | karma článku: 43.41 | přečteno: 10219x

Další články blogera

Jaroslav Flegr

Jedovatí hadi nejsou nijak nebezpeční, pozor na králíky!

O toto zásadní zjištění se s námi nyní podělila doktorka Krátká v časopise proLekaře.cz. Ano, jedovatí hadi jsou ve srovnání s králíky prakticky neškodní. A panečku, to není žádná teorie, na to jsou vědecká data.

26.7.2023 v 16:56 | Karma článku: 33.65 | Přečteno: 1403 | Diskuse

Jaroslav Flegr

Flegrovo postcovidové desatero

Během pandemie jsem usilovně šířil své proticovidové desatero. Ač si to varianta Kraken zatím odmítá přiznat, je pandemie skoro jistě za námi. Pro mne tak nastal čas po sobě uklidit – zveřejnit nové, postcovidové desatero.

2.3.2023 v 9:02 | Karma článku: 43.85 | Přečteno: 7712 | Diskuse

Jaroslav Flegr

Byl jednou jeden covid

Od dubna 2020 jsem zde každé 4 měsíce zveřejňoval předpovědi vývoje covidové epidemie. Dnes končím. Místo předpovědi už jen popíšu, co se to vlastně stalo. A jak už mám ve zvyku, napíšu to narovinu, bez příkras a taktizování.

30.12.2022 v 19:19 | Karma článku: 44.07 | Přečteno: 5505 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Čokoládoví velikonoční zajíčci

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, odkud se vlastně vzali velikonoční zajíčci a vajíčka z čokolády, kterých jsou před velikonocemi plné obchody? (délka blogu 3 min.)

18.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 20.11 | Přečteno: 308 | Diskuse

Dana Tenzler

První lidé, kteří přišli do Evropy - nové datování hornin

Nedávno proběhla médii zpráva o tom, že lidstvo začalo osídlovat Evropu z východu kontinentu. Jak ale vědci určili stáří vzorků? Na datování pomocí radioaktivních izotopů uhlíku totiž byly moc staré. (délka blogu 5 min.)

14.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 24.60 | Přečteno: 427 | Diskuse

Dana Tenzler

Umělé zatmění Slunce

ESA se chystá vytvořit (s pomocí dvou satelitů) první umělé zatmění Slunce. Nový převratný experiment na oběžné dráze Země. (délka blogu 3 min.)

11.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.23 | Přečteno: 266 | Diskuse

Martin Tuma

Matematický mozkolam s váhami

Nepravidelný občasník zaměření na občerstvení mozkových závitů v matematice. Neváhejte to zkusit, třeba v sobě objevíte netušený talent.

8.3.2024 v 12:55 | Karma článku: 10.36 | Přečteno: 493 | Diskuse

Rudolf Pekař

Praotec Ukrajinec? No a co?

Naděje a očekávání vyplývající z vědeckých objevů jsou něčím, co nás jako lidstvo posouvá vpřed. Nedávno objevené nejstarší pravěké lidské osídlení na území Evropy v západní Ukrajině je přesně takovým objevem.

7.3.2024 v 11:45 | Karma článku: 10.12 | Přečteno: 567 | Diskuse
Počet článků 41 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 16392

Jsem biolog, profesor na Přírodovědecké Fakultě UK v Praze. Když zrovna nepřednáším tak se věnuji evoluční biologií, parazitologií a evoluční psychologií a hledáním ztracených předmětů v nepořádku na svém stole. Mým hlavním koníčkem je moje práce (což je, přiznávám, pro mě i mé okolí poněkud vysilující). Rád se ploužím přírodou (Ďábličák stačí, Balkán je lepší) a fotografuji co mi vleze před objektiv. Na poli vědy i v běžném životě jsem postupně učinil řadu objevů; vzhledem ke své mizerné paměti mnohé z nich i opakovaně.

Najdete mne na flegr.com a  www.facebook.com/prof.jaroslav.flegr 

<a rel="license" href="http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/"><img alt="Licence Creative Commons" style="border-width:0" src="https://i.creativecommons.org/l/by-nc-nd/4.0/88x31.png" /></a><br />Toto dílo podléhá licenci <a rel="license" href="http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/">Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...