Tak copak nám Covid předvede teď? Flegrova v pořadí již 7. předpověď

Nadešel čas na další, v pořadí již sedmou předpověď budoucího vývoje pandemie v Česku. Nejprve tradiční shrnutí, jak jsem se trefil v té poslední, březnové. 

Sebekriticky přiznávám, že jsem se tentokrát moc nevyznamenal. Dopadl jsem podobně, jako s těmi mrazáky, o kterých jsem v televizi optimisticky tvrdil, že u nás nebudou potřeba, protože naše krematoria přísun nebožtíků hravě zvládnou. Takže popořadě.

Předpovídal jsem, že březnová vlna bude do podzimu tou poslední. Nebyla. Docela pěknou jsme si udělali během prázdnin. Jak byla vysoká se už asi nikdy nedozvíme. Oficiálně se během ní nakazilo asi 106 tisíc osob, na vrcholu vlny to bylo asi 3800 za den. Ve skutečnosti však byly počty nemocných (tedy nikoli pouze nakažených) možná až 5× vyšší. Lidé přestali chodit s covidem na testy či k lékaři. Díky proočkovanosti a předchozí promořenosti zemřelo při letní vlně „jen“ 465 osob, tedy asi 6× více než bylo za stejné období obětí dopravních nehod. Z grafu úmrtnosti na covid je zřejmé, že se o vlnu nepochybně jednalo, i když  zatím o druhou nejmenší.

Dál jsem předpovídal, že se do podzimu objeví nové mutanty viru a že budou mít nejspíš ještě nižší virulenci než omikron. Ano, objevily a byly tak z poloviny zodpovědné za letní vlnu. Takže alespoň něco jsem trefil. Ale tohle předpovědět nebylo zrovna obtížné. Jestli měly nižší virulenci než omikron nevím – v letních podmínkách by měl nižší virulenci i omikron. Dál jsem předpověděl, že se během léta objeví nové vakcíny a doufal jsem, že mezi nimi možná budou i vakcíny 2. generace, vyvolávající imunitu současně proti několika epitopům. Vedle, jak ta jedle. Žádné takové vakcíny se neobjevily, takže nejméně dalšího půl roku budeme muset v Česku vystačit s těmi dosavadními. S neochvějnou jistotou jsem předvídal, že se objeví nové léky na covid. Jestli mi něco podstatného neuteklo, tak k ničemu takovému nedošlo. Předpovídal jsem, že se i u nás objeví zatím nejúčinnější lék na covid – Paxlovid. No neobjevil. Ten, kdo zařídil, že ani tahle část mé předpovědi se nenaplnila, má na rukou krev možná  poloviny z těch 465 letních obětí covidu. Gratuluji! Kdo tohle má, že?

Očekával jsem, že během léta započne celoevropská diskuse o tom, jak v budoucnu naložit s pandemií Covidu či dalšími podobnými pandemiemi. Jestli započala, tak hodně v tichosti a já ji zatím nezaznamenal. Na závěr jsem v březnu předpověděl, že se v letošním roce definitivně potvrdí, že nový koronavirus unikl z laboratoře. Ano, to se skutečně potvrdilo, ale odborná a tím méně široká veřejnost tento fakt zatím nezaznamenala. U odborné veřejnosti, zejména virologů, je to především důsledek existence konfliktu zájmů. Uznat, že koronavirus unikl z laboratoře, by znamenalo přiznat nepřímou odpovědnosti za miliony mrtvých. Navíc by to nejspíš vedlo k zavedení daleko přísnějších regulací na práci v laboratořích a možná i k zavedení embarga na některé typy výzkumu. Každopádně, před létem vyšla kniha „Viral“ Aliny Chan a slavného popularizátora vědy Matta Ridleye. Ta hypotézu laboratorního úniku dosti jednoznačně potvrzuje. Také vyšel článek jistého Jaroslava Flegra a kol. v odborném časopise Communicative & Integrative Biology. Autoři v něm pomocí své nové bioinformatické metody publikované teprve před 5 lety v časopise Parasitology dokázali, že nový coronavirus vznikl kombinací dvou virů, jednoho dlouhodobě adaptovaného na netopýra, který byl nedávno krátce pěstován na tanách (zvíře podobné, ale nepříbuzné kryse, které se využívá ve virologických laboratořích k pěstování lidských virů) a druhého dlouhodobě adaptovaného na člověka, který byl nedávno krátce pěstován na krysách. Že by k něčemu podobnému došlo mimo laboratoř je zhruba stejně málo pravděpodobné, jako že k vypuknutí pandemie přirozenou cestou dojde zrovna ve městě, ve kterém se nalézá jedna ze tří světových laboratoří věnujících se sběru a výzkumu netopýřích koronavirů. V létě pak vyšel článek v časopise Science, který ukázal, že se v roce 2019 do lidské populace dostaly, nejspíš v rozmezí maximálně dvou týdnů, jen dvě varianty SARS-CoV-19, lišící se navzájem pouze dvěma mutacemi. I když autoři článku (nejspíš naoko) tvrdí opak, jsou jejich výsledky důkazem, že virus nepřeskočil na lidi ze zvířecího mezihostitele. V opačném případě by byly se totiž objevily desítky variant, které by do lidské populace neúspěšně pronikaly dlouhé měsíce či dokonce roky, než by se v ní některé podařilo „uchytit“. Takže ano, doklady pro laboratorní původ viru máme konečně k dispozici, bude však nejspíš ještě nějakou chvíli trvat, než si to přiznáme. Celkové skóre mé minulé předpovědi je tedy 2 ku 5 ve prospěch těch nesprávných. Žádná sláva, příště musím lépe krotit svůj optimismus. Jestli budou mé předpovědi přesnější nevím, ale aspoň se budu radovat z každé předpovědi, která nevyjde.

Tak do toho. Copak nás čeká v příštích čtyřech měsících? Nejprve nárůst počtu infekcí po nástupu dětí do škol. Asi to nebude žádná velká hrůza, děti jsou docela dobře promořené a rodiče je navíc nebudou posílat na vyšetření, aby jim nezůstaly doma v karanténě. Rodiče a prarodiče dětí patřící do rizikových skupin by si však měli dát pozor – tedy, jestli to zatím neudělali, měli by se nejpozději okamžitě nechat naočkovat či doočkovat.

Když už jsme u toho očkování. Vzhledem k rychlému množení omikronu a jeho variant v lidském těle nestihne imunita zničit v těle virus před vypuknutím nemoci. Právě proto očkování téměř nechrání vás a následně vaše okolí před nákazou a onemocněním. (Říkám téměř! Jestli máte doma či v okolí rizikovou osobu, hlídejte si, ať máte čerstvé očkování – snižujete tím aspoň trochu riziko vaší nákazy, a tedy i riziko jejího dalšího přenosu.) Po několika dnech však imunita naběhne a virus zničí, čímž ochrání vás samotné před vážným či dokonce smrtelným průběhem onemocnění. Také platí, že díky současné proočkovanosti a promořenosti české populace už nehrozí, že by došlo k zahlcení našeho zdravotnictví neočkovanými s vážným průběhem nemoci. Proto opakuji – očkováním už chráníte jen sami sebe (téměř). Zda se necháte naočkovat už tedy přestalo být věcí obecného zájmu a občanské zodpovědnosti a zůstalo pouze předmětem vašeho zájmu osobního a tedy věcí osobního rozhodnutí. Jestli si vážíte svého zdraví a života, nechte se očkovat, jestli máte jiné priority, očkovat se nemusíte. Je to už zcela na vás. Ale jestli skončíte v nemocnici, nebo následně s dlouhým covidem v invalidním důchodu, tak si stěžujte sami na sebe. Nejlépe na lampárně nejbližšího vlakového nádraží. Aha, lampárny už nejsou. Tím líp.

Až udeří opravdový podzim, tak nás čeká další, tentokrát už větší vlna covidu. Bude to nejspíš podobné, jako letos na jaře. Vysoké počty oficiálně nakažených, několikanásobně vyšší počty těch nakažených neoficiálně, co s covidem ani nešli k lékaři. A naštěstí už nízké počty (na vrcholu v desítkách za den) těch na covid zemřou. Žádná velká opatření proti covidu nebudou – stát velmi rád ponechá finanční i ostatní  náklady spojené s onemocněním na pacientech a na zaměstnavatelích a nebude ztrácet politické body zaváděním nepopulárních opatření. To, že v okolních zemích opatření zavedena budou, že tam stát bude zajišťovat prakticky neomezeně PCR testování zdarma a že v nich budou povinně  zavedeny na veřejných místech respirátory a roušky, nechá naše otrlé politiky a úředníky na ministerstvu zdravotnictví zcela v klidu. My jsme totiž borci, jen my víme, jak s epidemií správně bojovat. Že statistiky a zdravý rozum říkají pravý opak? Jděte k čertu se statistikami a zdravým rozumem, my jsme borci!

No, snad alespoň ve veřejné dopravě (bude-li bez elektřiny a plynu jaká) a zdravotnických zařízeních to nejjednodušší a nejbezbolestnější opatření, respirátory a roušky, zavedeno bude. Každopádně je mějte v pohotovosti a neváhejte je v rizikových situacích používat; docela slušnou ochranu před nákazou vlastní i nákazou cizích osob zajišťují. Nejspíš mnohé firmy uposlechnou doporučení vlády k zavedení práce z domova. Ne snad proto, že by chtěly iniciativně bojovat s epidemií, ale proto, že tak ušetří za energie, přesněji řečeno, přesunou příslušné náklady na zaměstnance.

Tak, a na závěr ten slíbený pesimismus: Za prvé, žádná zásadně nová vakcína se v Česku v letošním roce neobjeví. To je prakticky jisté, než se totiž nová vakcína schválí, nakoupí a doveze trvá v Česku měsíce. Za druhé, zrovna tak se neobjeví ani žádný nový skvělý lék (no, třeba se v tomto případě stane zázrak…). Za třetí, momentálně nejúčinnější lék Paxlovid se do Česka nedostane ani s půlročním zdržením během září, a až se dostane, tak bude k dispozici v naprosto nedostatečném množství jen pro vyvolené. Tak kdo můžete, dohodněte se s kamarádem či kolegou třeba v Rakousku – tam je na předpis k vyzvednutí v každé lékárně a rizikovým ho lékař napíše i preventivně. A za čtvrté, nejspíš konečně dorazí tři roky odložená epidemie chřipky. A to bude fakt mazec – radši se proti ní nechte naočkovat, můžete klidně současně s očkováním proti covidu, imunitní systém to hravě zvládne.

Čtyři pesimistické předpovědi jsem zařadil do předchozího odstavce s nechutí a v podstatě jen z vypočítavosti. Jak už jsem psal na začátku – ať to dopadne jakkoli, budu se moci v prosinci radovat. Buď z toho, že naštěstí nevyšly, nebo z toho, že jsem se ve čtyřech předpovědích trefil. Ale fakt nechci končit takhle pesimisticky. A tak ještě jedna poslední, optimistická. Pandemie covidu pro Česko skončila, od teď už to bude jen taková horší chřipka, proti které se bude většina z nás rozumných očkovat s frekvencí od 6 měsíců do 3 let, podle dosaženého věku. A za pár let z ní bude dokonce běžná viróza, méně nebezpečná než chřipka. Očkování  proti Covidu pak většina lidí do 65 let ani nebude potřebovat. Na rozdíl od chřipky totiž ochrana proti závažnému průběhu Covidu bude dlouhodobá. A spousta lidí bude nakonec vděčná Covidu za to, že prošlapal cestu RNA vakcínám, které budou za pár let užívány například v léčbě rakoviny.

Oprava 2.9. Tak ve skutečnosti hned druhý den poté, co jsem sepsal tenhle článek, se nová vakcína proti omikronu objevila. A obratem ji schválila i evropská komise. Má být k dispozici do konce září - hurá. Hned jak se objeví, tak si pro ni zajdu. Učiňte tak též (neplatí pro antivaxery - ti ať si laskavě trhnou nohou). Takže ne 2 : 7 ale jen 3 : 6. Lepší, ale stále ještě nic moc. Tak ještě ten nový lék, prosím.