Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Proč nebude vakcína na omikron a proč je to vlastně fuk

Máme se očkovat vakcínami proti wuhanskému viru, nebo si máme radši počkat na vakcíny proti novým variantám? Odpověď zní – je třeba se očkovat tím, co je. Ostatně, vakcíny proti jiným variantám nejspíš ani nebudou. Proč?

Vakcíny můžeme rozdělit do dvou typů: T a R. T-vakcíny nás chrání proti těžkému průběhu onemocnění (zajišťují nám toleranci onemocnění). Naproti tomu R-vakcíny nás chrání i proti nákaze a tedy i samotnému vypuknutí nemoci (zajišťují nám rezistenci proti nákaze). Liší se především tím, v které fázi nemoci dokážou zasáhnout do boje s infekcí.

 

R-vakcíny zasáhnou ještě před tím, než se virus začne v těle množit a vytvářet nová infekční stádia. Dokáží tak zabránit nejen nemoci, ale i šíření viru v populaci. Jestliže je těmito vakcínami imunizován dostatečný počet osob v populaci, vznikne kolektivní imunita a daný vir může z populace zcela vymizet. T-vakcíny zasáhnou do boje až poté, co se vir v těle člověka rozmnoží a on se stane zdrojem nákazy pro ostatní. V takovém případě kolektivní imunita vzniknout nemůže a vir se dál šíří i v dobře proočkované populaci. Vakcíny však zajistí, že se nemoc u pacienta plně nerozvine, trvá kratší dobu a je méně vážná. V ideálním případě (ideálním pro člověka i vir) nákaza člověku vůbec nijak neškodí.

 

To, zda bude vakcína fungovat jako T-vakcína, anebo R-vakcína záleží na dvou věcech. První je délka tak zvané prepatentní periody, tedy doba od nákazy do začátku vytváření nových infekčních stádií. U opravdu rychlých virů jsou to spíše hodiny než dny. Druhým faktorem je doba od vakcinace. Několik měsíců po vakcinaci obsahuje krev člověka protilátky a ty mohou začít vir ničit hned po té, co se do těla dostane. Dokud je v těle dost protilátek, funguje vakcína jako R-vakcína a zabrání samotné infekci. Zhruba půl roku po očkování či prodělané nákaze však hladiny protilátek klesnou a k zamezení množení viru v těle už stačit nemohou. Stejná vakcína v té chvíli přestane fungovat jako R-vakcína a začne fungovat jako T-vakcína – infekci a šíření viru nezabrání, ale ochrání nakaženého před vážným průběhem nemoci.

 

Když už není v těle dost protilátek, nastupují totiž do boje s virem druhá a třetí linie obrany. Druhou linii tvoří paměťové plasmatické buňky, které po své aktivaci začnou vyrábět stejné protilátky, jaké vyráběly brzy po podání vakcíny. Jenže jejich aktivace i následná výroba protilátek pár dnů trvá. Plasmatické buňky tak sice zabrání rozvinutí nemoci a většinou i zlikvidují vetřelce, nestihnou však zabránit, aby nakažený onemocněl a stal se zdrojem infekce pro své okolí.  Třetí linii tvoří paměťové B a T buňky, které nastupují do boje ještě později, neboť se musí napřed začít množit. Dokáží však něco, co plasmatické buňky nedokáží – přizpůsobí vytvářené protilátky právě té variantě viru, která člověka infikovala. I když jsme tak byli očkovaní vakcínou proti wuhanskému viru, budou potomci paměťových B buněk nakonec produkovat protilátky přizpůsobené omikronu. Jak je to možné, si můžete vygooglovat v článku „Protilátky a imunita - jak se to rýmuje?“

 

Proč se tedy očkovat údajně zastaralou vakcínou, která navíc nezabrání infekci a nezajistí kolektivní imunitu? Třeba proto, že svou hlavní funkci – zabránit těžkému průběhu nemoci – plní v podstatě stejně dobře, jako by ji plnily nové vakcíny ušité na míru omikronu pár měsíců po vakcinaci, tedy poté, co už klesne hladina protilátek v krvi. Anebo proto, že vakcíny na omikron zatím nejsou a nejspíš ani nebudou. Výrobci vakcín totiž nejsou blbí  a dovedou si spočítat, že než by dovedli vakcíny do stádia výroby, bude dávno po omikronu a v populaci se bude šířit jiná varianta viru. Nebo, v lepším případě, pandemie skončí.

 

Buďme ostatně rádi, že máme T-vakcíny a nikoli R-vakcíny. T-vakcíny nás totiž dokážou trápení s covidem definitivně zbavit, zatímco R-vakcíny by nás odsoudily k donekonečna se opakujícím se vlnám pandemie. Zajímá vás, jak je to možné a jakou roli v tom hraje třeba vyčůranost černých pasažérů? Tak si přečtěte pro změnu článek „Blbé vakcíny – a co když ne?“

 

#####################################################

Proticovidové dvanáctero dnes nebude.

Místo toho vám doporučím svou včera vydanou knihu „Milý Micíku, aneb Covid v Kocourkově“. Tam to všechno je!

Autor: Jaroslav Flegr | čtvrtek 20.1.2022 14:50 | karma článku: 47,57 | přečteno: 30058x
  • Další články autora

Jaroslav Flegr

Jedovatí hadi nejsou nijak nebezpeční, pozor na králíky!

O toto zásadní zjištění se s námi nyní podělila doktorka Krátká v časopise proLekaře.cz. Ano, jedovatí hadi jsou ve srovnání s králíky prakticky neškodní. A panečku, to není žádná teorie, na to jsou vědecká data.

26.7.2023 v 16:56 | Karma: 33,71 | Přečteno: 1409x | Diskuse| Věda

Jaroslav Flegr

Flegrovo postcovidové desatero

Během pandemie jsem usilovně šířil své proticovidové desatero. Ač si to varianta Kraken zatím odmítá přiznat, je pandemie skoro jistě za námi. Pro mne tak nastal čas po sobě uklidit – zveřejnit nové, postcovidové desatero.

2.3.2023 v 9:02 | Karma: 43,87 | Přečteno: 7721x | Diskuse| Věda

Jaroslav Flegr

Nalejme si čistého vína – většina Čechů chce za prezidenta Babiše

Ano, taky mám radost, že příštím prezidentem bude Petr Pavel a ne ulhaný, bezcharakterní Babiš. Ale nalejme si čistého vína – kdyby volily i ty 2,44 miliony oprávněných voličů, co k volbám nepřišly, tak by u nás vyhrál Babiš.

1.2.2023 v 19:19 | Karma: 43,41 | Přečteno: 10224x | Diskuse| Věda

Jaroslav Flegr

Byl jednou jeden covid

Od dubna 2020 jsem zde každé 4 měsíce zveřejňoval předpovědi vývoje covidové epidemie. Dnes končím. Místo předpovědi už jen popíšu, co se to vlastně stalo. A jak už mám ve zvyku, napíšu to narovinu, bez příkras a taktizování.

30.12.2022 v 19:19 | Karma: 44,07 | Přečteno: 5534x | Diskuse| Věda

Jaroslav Flegr

Tak copak nám Covid předvede teď? Flegrova v pořadí již 7. předpověď

Nadešel čas na další, v pořadí již sedmou předpověď budoucího vývoje pandemie v Česku. Nejprve tradiční shrnutí, jak jsem se trefil v té poslední, březnové.

30.8.2022 v 18:44 | Karma: 45,62 | Přečteno: 14217x | Diskuse| Věda
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

USA a Čína musí být partnery, řekl Si. Blinken mu vyčetl podporu Ruska

26. dubna 2024  13:10,  aktualizováno  13:45

Ve vztazích mezi Čínou a Spojenými státy zůstává mnoho problémů. Musí ale být spíše partnery než...

KOMENTÁŘ: Byrokracie s vízy? Přitvrdíme. Jak Česko zařízlo studenty z ciziny

26. dubna 2024

Premium Nenápadná úřední klička zásadně zkomplikovala život zahraničních studentů v Česku. Stát ještě...

Podvodník prodával falešné vstupenky na koncerty i sport, naletělo mu 500 lidí

26. dubna 2024  12:50

Falešné vstupenky na kulturní a sportovní akce nabízel na internetu muž z Uherskohradišťska, který...

V kontejneru vzplála stará elektrobaterie, patrně kvůli technické závadě

26. dubna 2024  12:45

Zřejmě závada na staré elektrobaterii způsobila páteční požár kontejneru na skladování...

Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit

Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...

  • Počet článků 41
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 16395x
Jsem biolog, profesor na Přírodovědecké Fakultě UK v Praze. Když zrovna nepřednáším tak se věnuji evoluční biologií, parazitologií a evoluční psychologií a hledáním ztracených předmětů v nepořádku na svém stole. Mým hlavním koníčkem je moje práce (což je, přiznávám, pro mě i mé okolí poněkud vysilující). Rád se ploužím přírodou (Ďábličák stačí, Balkán je lepší) a fotografuji co mi vleze před objektiv. Na poli vědy i v běžném životě jsem postupně učinil řadu objevů; vzhledem ke své mizerné paměti mnohé z nich i opakovaně.

Najdete mne na flegr.com a  www.facebook.com/prof.jaroslav.flegr 

<a rel="license" href="http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/"><img alt="Licence Creative Commons" style="border-width:0" src="https://i.creativecommons.org/l/by-nc-nd/4.0/88x31.png" /></a><br />Toto dílo podléhá licenci <a rel="license" href="http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/">Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>

Seznam rubrik