Kde se vzal omikron a proč se ho svět právem bojí?

5. 12. 2021 9:05:08
V první otázce tápeme, asi to však nebylo u pacienta s AIDS. Druhá je snazší. Jeho vysoká infekčnost provázená schopností prolomit imunitu proti předchozím variantám by nás mohla srazit na kolena. Ale i zachránit. Jak je to možné?

Brzy po rozpoznání varianty omikron a po zjištění, že nese ve svých genech nebývalý počet mutací, se v tisku objevily zprávy, že se v tomto případě virus vyvinul v těle pacienta s AIDS. Tyto zprávy však nejspíš vycházejí pouze z představy, že když je v Africe mnoho lidí s AIDS a vir byl popsán z Jihoafrické republiky, bude mezi omikronem a AIDS nějaká spojitost. V duchu podobné logiky bychom však mohli tvrdit, že virus zmutoval v těle slona, nebo ještě lépe hrabáče kapského. Neznáme totiž jediný důvod, proč by měl virus výrazněji mutovat právě v těle imunosuprimovaných osob. Takže tato stopa je nejspíš falešná.

Evoluční parazitologie naštěstí nabízí podstatně pravděpodobnější vysvětlení. U mnoha parazitických organismů se vyskytují tzv. mutátoři. Jsou to jedinci, kteří vytvářejí třeba stokrát více mutací, než normální jedinci téhož druhu. Nejčastější příčinou zrodu mutátora je vznik mutace v genu pro enzym, který kopíruje DNA či RNA, případně v genu pro některý enzym, který opravuje chyby vzniklé při tomto kopírování. V důsledku takové mutace se sníží přesnost kopírování všech genů a začnou se tak v nich hromadit další a další chyby – mutace. Život mutátorů, zejména těch co zvyšují frekvenci mutací opravdu hodně, bývá krušný a krátký. Mutace jsou totiž pro organismus většinou škodlivé, a tak potomci mutátora živoří a množí se pomaleji než normální jedinci. Z generace na generaci jim navíc mutací přibývá, takže se množí čím dál pomaleji, až nakonec příslušná linie vymře.

Jenže v určitém malém procentu případů se u některého potomka mutátora vyskytne mutace, která napraví původní mutaci, nebo jinak vrátí funkčnost původně poškozenému genu. Takový jedinec se díky tomu vrátí k běžné mutační rychlosti a jeho potomstvo se tak vyhne vyhynutí. Odnesou si na památku po svých předcích-mutátorech spoustu mutací, které mohou výrazně pozměnit jejich vlastnosti.

V čem spočívá hlavní nebezpečí mutátorů? V tom, že vysoký výskyt mutací jim umožňuje si u jednoho jedince vyzkoušet současně větší počet mutací. Normální jedinec musí zkoušet jednu mutaci po druhé. Zjednodušeně řečeno, každý jedinec má v některém genu obvykle jednu novou mutaci. Když je tato mutace nevýhodná, a to obvykle bývá, tak mutovaná linie časem vyhyne. Jenže stejná mutace by mohla být pro mutanta velice výhodná, kdyby byla doplněna o další mutaci (nebo o další dvě mutace) v jiném místě daného genu, nebo v jiném genu. U normálního jedince je velmi nepravděpodobné, že by získal obě potřebné mutace najednou, a je téměř nemožné, že by najednou získal všechny tři potřebné mutace. U mutátora k tomu může dojít poměrně snadno. Díky tomu mohou jeho potomci získat vlastnosti, o kterých se nemutátorům ani nesnilo (a ze kterých lékaři a výrobci vakcín vyskočí z kůže).

Mutátoři určitě vznikají i u neparazitů a je dosti pravděpodobné, že hrají zásadní úlohu v evoluci všech druhů. Tam nám ovšem nevadí a proto toho o nich víme málo. U parazitů, ať již jsou to vnitrobuněční paraziti – viry, nebo bakterie, prvoci, či třeba tasemnice, je však jejich výskyt pro člověka zcela zásadní. Čím častěji se u určitého druhu vyskytují, tím horším patogenem tento druh obvykle je.

Omikronu se tedy bojíme proto, že mohl získat takové vlastnosti, jaké žádná předchozí varianta získat nemohla. Minimálně je téměř jisté, že získal obrovskou infekčnost. Zatím se zdá, že v zasažených oblastech se počty případů zhruba každý den zdvojují. A to se přitom jedná o oblasti, kde nedávno prošla vlna varianty delta. Pro srovnání, počty nakažených deltou se v u nás říjnu zdvojovaly zhruba jednou za týden. Kdyby se varianta dostala k nám, vyrobila by nám tu nejspíš novou vysokou vlnu covidu během pár týdnů. Někteří epidemiologové sice doufají, že extrémně prudké šíření omikronu v Jihoafrické republice má unikátní epidemiologickou příčinu – tedy že za něj může nějaká hromadná událost typu hodně velkého Techtle Mechtle, a že tedy zase rychle ustane, ale obávám se, že v tomto případě je spíše přání otcem myšlenky.

Co nás tedy čeká? Téměř jistě rychlé rozšíření nové varianty. Jestli a jak moc prolomí ochranu danou vakcínami, zatím nevíme. Nemusela by – vznikla v nepříliš proočkovaném státě, takže nikoli pod selekčním tlakem na prolomení této ochrany. V tomto směru bych se bál spíše mutant vzniklých v oblastech s vysokou proočkovaností. Také nevíme, zda prolomí ochranu danou předchozí nákazou. Některá data však naznačují, že asi ano.

Zatím vůbec nevíme, jak moc bude nakaženým ubližovat, tedy jak vysoce bude patogenní. Obecně platí, že parazit „nechce“ být patogenní. Nepřináší mu to totiž žádné výhody. Čím dříve se infikovaný dostane do izolace, nebo dokonce čím dříve zemře, tím méně dalších osob stihne nakazit. Právě tato vlastnost, tj. infekčnost neboli základní reprodukční konstanta, je kritériem úspěšnosti každého parazita. Patogenita obvykle bývá i pro parazita pouze vedlejším projevem jeho rychlého množení v těle hostitele, tedy vlastnosti, kterou potřebuje k dosažení vysoké infekčnosti. Vysoké infekčnosti je ovšem někdy možné dosáhnout i tím, že bude mít parazit naopak nízkou patogenitu, takže dovolí nakaženým pobíhat a šířit infekci na další nenakažené.

Omikron nám tak může přinést jak zhoubu, tak záchranu. To první by mohlo nastat, kdyby měl skutečně vysokou infekčnost a schopnost nakazit dříve nakažené a očkované, a zároveň vykazoval normální, nebo dokonce zvýšenou, patogenitu. To druhé by zase mohlo nastat, kdyby měl vysokou infekčnost a schopnost nakazit již dříve nakažené a očkované, a zároveň vykazoval velmi nízkou patogenitu. Fungoval by v takovém případě jako tzv. zeslabená (atenuovaná) vakcína, a rychle by proočkoval celou lidskou populaci. V ní by se téměř jistě udržel trvale, takže by nám průběžně poskytoval i posilující dávky.

Je jasné, že druhá varianta je o dost lepší než ta první. I tak bychom měli být opatrní, co a jak moc si budeme nyní přát. Mnoho lidí se bojí moderních vakcín proto, že jejich možné dlouhodobé účinky nebyly zatím prozkoumané ani testované. Možné dlouhodobé (ani krátkodobé) účinky zeslabeného koronaviru však nebyly testovány vůbec! Proto absolutně netušíme, co by nám tento způsob přirozené vakcinace mohl časem přinést. Já osobně bych se stokrát raději spolehl na naše vakcíny, a to i v případě, že bych si musel dojít jednou za rok pro posilující dávku (aspoň bych se pravidelně dokopal na očkování proti chřipce).

Co z toho plyne pro každého z nás? Naočkujte nebo doočkujte se a vyčkejte v klidu věcí příštích. O moc víc stejně udělat nemůžete (ještě dodržovat ostatní body dvanáctera). Co z toho plyne pro stát? Milej státe, vzpamatuj se, vyjmi už konečně preventivní PCR testování ze seznamu zdravotních úkonů a umožni tak nárůst kapacit na PCR testování na desetinásobek a pokles ceny PCR testu pod 100 Kč. Plošné PCR testování totiž umí zastavit jakoukoli variantu a jakýkoli vir či bakterii. Ale to už ti říkám, milej státe, víc než rok. Budeš asi pěkně natvrdlej.

#######################################################

Sedmero rad na svátky

1) Co nejdříve se naočkujte nebo doočkujte 3. dávkou. Třetí dávka vás už o Vánocích dokonale ochrání, i první vás nejspíš ochrání alespoň před tím nejhorším.

2) Zkuste na minimum omezit návštěvy. Současné vakcíny vás chrání před těžším průběhem nemoci, nechrání však před šířením nemoci. Rodinné návštěvy a zejména firemní večírky ještě letos nahraďte společným výletem do přírody.

3) Nepřehánějte to. Nemusíte se vyčerpat smýčením bytu, pečením 10 druhů cukroví ani sháněním hromad dárků, zejména kdybyste za nimi museli pobíhat po obchodech a nákupních centrech. Zkuste si udělat opravdu klidné Vánoce.

4) S přáteli se nemusíte scházet o Vánocích a na Silvestra fyzicky – jde to i po Zoomu, Jitsi a nebo Teams. Jasně, naživo je to lepší, ale takhle můžete přizvat i přátele či členy rodiny, co momentálně dlí na druhém konci republiky či dokonce světa.

5) Jestli se rozhodnete sejít naživo, a zejména jestli mezi vámi budou rizikové či nenaočkované osoby, tak se těsně před setkáním všichni otestujte kvalitním antigenním testem. Jestliže by se měla návštěva protáhnout, tak si zařiďte PCR test a před návštěvou si uložte preventivní karanténu. Ale letos stále ještě platí: žádná návštěva, nejlepší návštěva.

6) Udržujte se v dobré fyzické kondici – jezte dost zeleniny, ovoce, vitamínů (především D a C – obojí jen v doporučeném denním dávkování). Nezapomeňte případně užívat své léky. Pohybujte se co nejvíc na čerstvém vzduchu v místech, kde nejsou lidi. Dostatečně odpočívejte a spěte.

7) Udržujte se v dobré psychické kondici – komunikujte telefonicky či elektronicky s přáteli, známými a příbuznými, hlavně s těmi dříve narozenými, konzumujte na dálku kulturu (hudbu, divadlo, filmy) čtěte knihy, vzdělávejte se, pomáhejte druhým, snažte se si udělat minimálně jednou denně radost a aspoň dvakrát ji udělejte někomu jinému.

Autor: Jaroslav Flegr | neděle 5.12.2021 9:05 | karma článku: 47.19 | přečteno: 15769x

Další články blogera

Jaroslav Flegr

Jedovatí hadi nejsou nijak nebezpeční, pozor na králíky!

O toto zásadní zjištění se s námi nyní podělila doktorka Krátká v časopise proLekaře.cz. Ano, jedovatí hadi jsou ve srovnání s králíky prakticky neškodní. A panečku, to není žádná teorie, na to jsou vědecká data.

26.7.2023 v 16:56 | Karma článku: 33.65 | Přečteno: 1403 | Diskuse

Jaroslav Flegr

Flegrovo postcovidové desatero

Během pandemie jsem usilovně šířil své proticovidové desatero. Ač si to varianta Kraken zatím odmítá přiznat, je pandemie skoro jistě za námi. Pro mne tak nastal čas po sobě uklidit – zveřejnit nové, postcovidové desatero.

2.3.2023 v 9:02 | Karma článku: 43.85 | Přečteno: 7714 | Diskuse

Jaroslav Flegr

Nalejme si čistého vína – většina Čechů chce za prezidenta Babiše

Ano, taky mám radost, že příštím prezidentem bude Petr Pavel a ne ulhaný, bezcharakterní Babiš. Ale nalejme si čistého vína – kdyby volily i ty 2,44 miliony oprávněných voličů, co k volbám nepřišly, tak by u nás vyhrál Babiš.

1.2.2023 v 19:19 | Karma článku: 43.41 | Přečteno: 10221 | Diskuse

Jaroslav Flegr

Byl jednou jeden covid

Od dubna 2020 jsem zde každé 4 měsíce zveřejňoval předpovědi vývoje covidové epidemie. Dnes končím. Místo předpovědi už jen popíšu, co se to vlastně stalo. A jak už mám ve zvyku, napíšu to narovinu, bez příkras a taktizování.

30.12.2022 v 19:19 | Karma článku: 44.07 | Přečteno: 5513 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.13 | Přečteno: 126 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 24.46 | Přečteno: 516 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 293 | Diskuse
Počet článků 41 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 16393

Jsem biolog, profesor na Přírodovědecké Fakultě UK v Praze. Když zrovna nepřednáším tak se věnuji evoluční biologií, parazitologií a evoluční psychologií a hledáním ztracených předmětů v nepořádku na svém stole. Mým hlavním koníčkem je moje práce (což je, přiznávám, pro mě i mé okolí poněkud vysilující). Rád se ploužím přírodou (Ďábličák stačí, Balkán je lepší) a fotografuji co mi vleze před objektiv. Na poli vědy i v běžném životě jsem postupně učinil řadu objevů; vzhledem ke své mizerné paměti mnohé z nich i opakovaně.

Najdete mne na flegr.com a  www.facebook.com/prof.jaroslav.flegr 

<a rel="license" href="http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/"><img alt="Licence Creative Commons" style="border-width:0" src="https://i.creativecommons.org/l/by-nc-nd/4.0/88x31.png" /></a><br />Toto dílo podléhá licenci <a rel="license" href="http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/">Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...